Organizátor Akcia Dátum Prednáška
HotDock
Dan Gregor, Tomáš Roubal - TMA

Výstava Tma představí práce dvou pražských umělců, jejichž tvorba se na první pohled může zdát těžko slučitelná. Zatímco Dan Gregor se pohybuje především v oblasti práce se světlem a jeho technologicky založenou projekcí, Tomáš Roubal se řadí mezi tvůrce, jejichž projev je příznačný svou výtvarností a přítomností opracovávaného fyzického materiálu, 

Slovo tma se většině z nás v mysli automaticky asociuje s představou černé. Černá jako fyzikální absence světla se v naší základní imaginaci rovná černé jako viditelnému chemickému pigmentu. V Gregorově práci hraje tma zásadní roli, bez níž si ji lze těžko představit, je vlastně prostorem v němž realizuje své světelné formy. V Roubalových dílech zase často nalezneme práci s černou barvou jako s dominantním pigmentem, vytvářejícím malované plochy a strukturální povrch jeho plastik. Věčný spor fyziků a malířů, zda je černá pouhá 

 

tma nebo barva je přesně onou komplementaritou pozic, do níž se dostávají naši vystavující. Pasivní tma zpracovávaná světlem a aktivní černá definující formy. Můžou přes tuto protikladnost oba autoři nalézt společnou řeč? 
O tom se můžete sami přesvědčit na výstavě TMA.

05.May - 19.May
HotDock
Magisterské diplomové práce Katedry fotografie a nových médií VŠVU

Srdečne Vás pozývame na výstavu magisterských diplomových prác Katedry fotografie a nových médií VŠVU.

Vernisáž prebehne 3.6.2015, najprv v Stredoeurópsky dom fotografie na Prepoštskej ul. o 18.00 (vystavujúci: Jiří Balát, Jakub Jančo, Renáta Lacková, Magdalena Przybyłowska, Oto Skalický, Laura Štrompachová) a neskôr v HotDock Galéria v prístave o 20.00 (vystavujúci: Michaela Dutková, Michal Huštaty, Dominika Jackuliaková, Juraj Starovecký).

12.Jun - 10.Jul
HotDock
Roman Bicek, Ľudmila Hrachovinová - Medzi nami

Jaké jsou hranice mezi partnerským vztahem dvou umělců? Do jaké míry se ovlivňují navzájem? Je vůbec možné si ustát svojí vlastní autonomii?
Výstava s názvem Mezi námi rozkrývá tyto otázky. Dva autoři Ludmila Hrachovinová (1984) a Roman Bicek (1981) jsou dlouholetými partnery v osobním životě a zároveň oba malíři. Oba jsou také absolventi stejného ateliéru malby na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Přestože jsou spolu denně, jejich tvorba jim zůstává vlastní. V lecčem jdou do základních kontrastů. Hrachovinová používá obrovské formáty, naopak Bicek využívá malé rozměry. I co se týče malířského rukopisu. 
Roman Bicek je specifický svojí nevládností, spontaneitou, až určitou hrubostí. Dokazují to jeho absurdní kontexty v obrazech, které až kriticky odkazují na současnou konzumní společnost. Jeho expresivita a nahodilost je v kontrastu k Ludmile Hrachovinové. Přes její velké formáty, se zaměřuje autorka na určitý „neprostor“ neosobní, vzdálený až ponořený do určité melancholie a existencialismu. Tento tíživý až metafyzický pocit prochází všemi obrazy, které podtrhují autorčin charakteristický styl malby. Jedno mají však autoři společné. Přestože se každý z nich vyjadřuje jiným, pro ně vlastním malířským jazykem, kritika tohoto světa a společnosti je zde patrná. Je to totiž „co si“,co je mezi námi.

22.Jul - 20.Aug
HotDock
Dionýz Troskó - Use in case of emergency

Site­specific projekt reagujúci na aktuálne často diskutovaný a mnohokrát klamlivo interpretovaný problém ľudí prichádzajúcich z iných krajín, ľudí utekajúcich zo svojich domovov. Túto tému rozpracovávam nie z pohľadu „aktivistu”, avšak skôr z pozície bežného „malého” človeka, ktorý je znechutený a zdesený aktuálnym stavom a náladou v strednej a východnej Európe. Miesta, ktoré sa v poslednej dobe na pozadí súčasných udalostí javí ako výrazne xenofóbny, zatrpknutý a krátkozraký kraj bez akejkoľvek schopnosti reflektovať svoju vlastnú minulosť. 
Na základe tohto názoru a týchto východísk som sa rozhodol postupovať formou reinterpretácie nám vlastných spomienok, zachytených v dielach autorov povojnovej slovenskej moderny /V. Hložník, R. Pribiš, E. Zmeták /, ktorí znázorňujú problém utečencov z opačnej strany a to z pohľadu tých, ktorí si ešte pamätajú vlastný ľud ako ten, ktorý utekal. Tieto diela z polovice 40­tych rokov minulého storočia konfrontujem na jednej strane s titulkami dennej tlače z posledných dní a mesiacov, ktoré sú obrazom nášho aktuálneho postoja k problému, a na strane druhej, s textom Charty ľudských práv a slobôd spísanej v tej istej dobe, ktorá mala byť zárukou toho, že sme sa ako ľudstvo poučili z tragédii vojen a smerujeme k všeobecne tolerantnej a otvorenej spoločnosti bez hraníc štátov a kontinentov. Nestalo sa tak. Vo svojej práci sa snažím poukázať na tento problém prepisovania histórie, zabúdania toho, čo bolo a pokryteckého vymedzovania sa štátov Európskej únie voči problémom mimo nej. Mám totižto pocit, že dnes je nutnosť volania po slobode v tej najčistejšej podobe ešte naliehavejšia ako kedykoľvek predtým

20.Aug - 17.Oct
HotDock
Contain"era"

Materialized Information Transfer in the Post-Internet Era

Ako reflektujú mladí európski umelci kultúrne dedičstvo svojich krajín ? Do akej miery ovplyvňuje vnímanie umeleckého diela prostredie, v ktorom je vystavované ? A do akej miery je možné oslobodiť vystavované dielo od všetkých modifikujúcich vplyvov, ktoré vznikajú pri procese jeho presťahovania a reinštalácie ?

Ambíciou putovného výstavného projektu Contain[era] je preskúmať vzťah medzi umením a kontextom jeho vystavovania. Kladie si za cieľ zhmotniť spôsob zdieľania informácie, na ktorý sme si zvykli v post-interne­tovej ére: prenos významu oznámenia bez zásadných zmien významu behom samotného procesu prenosu.

Contain[era] predstaví tvorbu ôsmich mladých umelcov z ôsmich európskych krajín v súbore mobilných galérií, ktoré vzniknú z ôsmich lodných kontajnerov. Tieto svojbytné výstavné priestory potom budú putovať na kruhovej trase prepájajúcej partnerské krajiny - Českou republikou, Slovenskom, Polskom a Nemeckom.

zoznam autorov:


Adéla Součková_8.9. - 13.9.


Karol Komorowski_16.9. - 20.9.


Angela Kaiser_22.9. - 27.9. 


Till Konneker_28.9. - 4. 10.


Carlo Zanni_6.10. - 11.10.


Lukas Troberg_14.10. - 22.10.


Janos Brusckner_22.10. - 27.10.

08.Sep - 13.Sep
HotDock
Jakub Jurásek - Back to one

Co se skrývá za filmovým obrazem, který plynule prodlužuje naši všední realitu? Videa Jakuba Juráska, absolventa pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové, hledají odpovědi na podobné otázky skrze demaskování podmínek vzniku filmového média. Pomocí zobrazování situací za kamerou, které jinak zůstávají našemu pohledu skryté, Jurásek manipuluje s běžnou percepcí filmu a vytváří distanci mezi divákem a nabízenou situací. Filmový záznam zde není chápán pouze jako prostředek pro dokumentaci, ale spíše jako důvod akce. Poukazuje na samotné prostředí vzniku filmu a materiální produkci pohyblivého obrazu povyšuje na hlavní objekt své pozornosti. Prostředek se stává obsahem Juráskových videí a v marné snaze o zobrazení sama sebe se hroutí a selhává. Takové selhání však vytváří prostor pro nový pohled na fragmenty právě zničené iluze reality původní a nutí nás ke kritickému odstupu od vjemového vnímání, jehož stabilita se zdá ohrožená.

02.Oct - 01.Nov
HD a Nevan Contempro
Ján Kekéli, Peter Fabo - MEDZI

 Nevan Contempo a HotDock tentokrát představí hostující Galerii Kytka s výstavním projektem "MEDZI".

Společný projekt autorů Jana Kekeliho (SK) a Petera Faba (SK). 

Charakteristickým prvkem pro oba autory je práce s médiem analogové fotografie a 

obdobný přístup k zobrazovanému, jež se od konkrétního předmětu ve fotografii vyvíjí až k abstraktnímu obrazu.

//

This time, Nevan Contempo willl present Galerie Kytka and Hot Dock gallery (SK) with the exposition project "INBETWEEN", 

a collaborative project of the authors Ján Kekeli (SK) and Peter Fabo (SK). 

Characteristic element for both authors is the work with analog photography, and similar approach concerning the depicted,

which evolves from a particular object in photography all the way to abstract imagery.

//

13.Nov
HD a City Surfer Office
František Bohunický, Martin Piaček - Varuj!

 City Surfer Office tentokrát představí hostující Galerii Kytka a Hot Dock gallery (SK) s výstavním projektem "Varuj!".

Společný projekt autorů Františka Bohunického (SK) a Martina Piačka 

27.Nov
HD a Berlinskej Model
Michaela Dutková - OJ 287

OJ 287 Výstava skúma implikácie vizuálneho fotografického obrazu do zvuku alebo naopak. Fotografie sú zámerne inštalované priamo na mieste zvukovej performance v podaní Moniky Kováčovej. Ich obsahom je systém mriežky gridu v kombinácii s prírodnými neusporiadanými štruktúrami. Ich autorka Michaela Dutková nastoľuje otázku do akej miery je možné vnímať prírodné štruktúry cez umelo vytvorený grid. Už v jej predošlých prácach sa zaoberala napríklad digitálne vygenerovanými prvkami či štylizovanou estetikou fotografického obrazu. Nejde však o prvoplánové sumarizovanie, ale autorka sa snaží ísť ďalej a svoje fotografie stavia do bezprostredného kontaktu so zvukom, čo má posúžiť na nové vysvetlenie ich významu. Výstava s názvom OJ 287 tak návšetvníkovi galérie ponúka súlad zvuku a obsahu obraz, ktorý neznamená ztotožnenie, ale doplnenie a spojenie. Zámerom inštalácie vytvorenej priamo pre priestor galérie je intenziívna komunikácia medzi médiami a jej následný zánik.

02.Dec
HotDock
Dionýz Troskó - Vjeran Pas

Vizuálny sprievodca zabúdaním

 

Dionýz Trosko je na slovenskej výtvarnej scéne nie je až tak bežným zjavom, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Je mladým sochárom, ktorý prednedávnom ukončil Vysokú školu výtvarných umení v Bratislave a na umeleckej scéne sa aktívne pohybuje už niekoľko rokov. Čo prekvapuje, že sa na nej pohybuje sebavedome a aktívne v prostredí, ktoré sochárskej tvorbe nie je priveľmi naklonené. Slovenská výtvarná scéna sa totiž nachádza v zvláštnom, dalo by sa povedať po- totalitnom medzistave, kedy minulé ešte nie ja zabudnuté a nové stále neprichádza . Aj Slovensko ako ostatné stredoeuróske krajiny prežilo nejednu zmenu hraníc, výmenu politických režimov a rošádu ideológií. Výtvarné umenie a zvlášť sochárska disciplína bola zakaždým vystavená úzkemu kontaktu s realitou moci, pretože vytváranie sôch a ich umiestňovanie na verejné piedestále vždy podliehalo mocenskej dramaturgii. 
Aj keď bol Dionýz Trosko už ako poslucháč katedry sochárstva bol vtiahnutý do situácie konfrontovania s touto politikou pamäti, reaguje a vyrovnáva sa s ňou sebe vlastným spôsobom. Chápe a nazerá na verejnú sochu v jej výsostne historickom kontexte ako na tú, 
ktorá sa má vzťahovať k pamätaniu si, teda k stelesneniu túžby ľudí konzervovať dohodnuté alebo nanútené istoty v mramore a bronze. Avšak, na rozdiel od súčasného mainstreamového umenovedného a aj umeleckého diskurzu namiereného k problematike pamätníkov a sôch, v ktorom mnohí skôr preberajú úlohy sudcov, Trosko je skôr nezúčastneným archeológom a vizionárskym konštruktérom. Už v diplomovom projekte zostavil „mapu slovenského hrdinstva“, kde sledoval a sochársky interpretoval odstraňovanie sôch Milana Rastislava Štefánika, ktorý sa v priebehu zmienv interpretácii dejín menil zo štátnika – hrdinu na neželaného desperáta. 

01.Apr - 24.Apr D. Troskó